Jihlavské podzemí - katakomby

1. května 2008 v 18:44 | Petr Pechač |  Památky a tip na výlet od 15 do 30 km
Jihlavské podzemí je významnou historickou stavební památkou města. Co do rozsahu podzemního labyrintu přímo pod městskou zástavbou je po Znojmu druhým největším na území naší republiky. Jeho celková délka činí 25 km a zaujímá plochu 50 000 m2. Chodby jsou raženy ve skále v několika podlažích pod sebou. Nacházejí se téměř pod všemi objekty historického jádra MPR. Sklepní prostory, nacházející se 2 - 4 m pod povrchem tvoří první podzemní podlaží, z něhož lze sestoupit do podlaží druhého, do hloubky 4 - 6 m. Pod některými objekty je v hloubce 8 - 14 m raženo i podlaží třetí. První podlaží bylo raženo v průběhu 14. století, druhé a třetí patro v 16. století, v 17. století došlo ke zpevnění některých chodeb cihlovou podezdívkou a jednotlivé úseky byly propojeny krátkými spojovacími chodbami.
Podzemní chodby jsou široké 0,8 - 2,5 m a vysoké 1,2 - 3,5 m. Středem podlahy byl v minulosti veden odtokový žlábek, který odváděl veškerou podzemní i prosakující povrchovou vodu, gravitačně mimo podzemní chodby, nebo se voda kumulovala v jímkách hloubených v podlažích níže položených podzemních chodeb. Podzemní prostory byly odvětrávány ventilačními šachtami vedoucími z podzemí na povrch. Na mnoha místech lze podzemními chodbami dojít k podzemním studnám. Kromě hlavních průchozích chodeb byly v podzemí štoly široké 0,6 - 0,7 m a vysoké 1,0 - 1,7 m, které tvořily středověkou městskou kanalizaci. Na mnoha místech plní kanalizační stoky funkci dodnes - jsou samozřejmě zpevněny a napojeny na kanalizaci novou.
O tom, proč vlastně jihlavské podzemí vzniklo, kolovaly různé domněnky. Dlouho se historikové domnívali, že podzemní chodby jsou zbytky starých dolů na stříbro. Jiní tvrdili, že podzemní chodby byly raženy pro vojenské účely. Současní historikové se domnívají, že podzemní chodby vděčí za svůj vznik hospodářským důvodům. Jihlava ležela na důležité křižovatce středověkých obchodních cest a tak v době, kdy význam těžby stříbra poklesl, začal se ve městě prudce rozvíjet obchod a řemesla. Kupci a řemeslníci si pro uskladnění svého zboží a výrobků rozšiřovali stávající sklepy, na jejichž prohlubování pracovali zkušení jihlavští horníci. Počátkem 18. století přestalo být podzemí využíváno v dřívějším rozsahu a koncem 18. stol. byla dokonce část skladovacích chodeb přeměněna na štoly kanalizační. V 19. století, při budování vodovodu, plynofikaci a výstavbě nových domů bylo mnoho chodeb zasypáno sutinami. Často tím byl porušen starý odvodňovací systém, chodby se plnily vodou a musel být pracně hledán původní odtok, aby nedocházelo k podmáčení základů. Narušila se také ucelenost labyrintu, neboť mnozí majitelé domů oddělovali postupně průchozí chodby zdmi. Za německé okupace byla část chodeb upravena jako protiletecké kryty. Po válce nebyl zpočátku o podzemí zájem, až v roce 1957 byl asi 1 kilometr chodeb zpřístupněn veřejnosti. V 60-tých letech byly téměř všechny chodby zpevňovány betonovou krustou, podzemí bylo vyčištěno a obnovil se středověký odvodňovací systém. Sanací se profil některých chodeb snížil, pouze zpřístupněný úsek byl ponechán v původním stavu. V roce 1969 bylo podzemí pro veřejnost uzavřeno a prohlídky v něm byly obnoveny až v roce 1991. Při úpravách povrchu náměstí a ulic byla v minulosti zaslepena většina ventilačních šachet, což způsobuje zvýšenou vlhkost vzduchu v podzemí. Teplota se v něm pohybuje mezi 8 a 12° C.
V roce 1978 byla amatérskými speleology objevena tzv. "svíttící chodba". Stěny chodby jsou pokryty bělavým povlakem, který po předchozím nasvícení zelenkavě světélkuje. Chodba se nachází asi 11 metrů pod povrchem země, široká je 2,1 m, vysoká 2,9 m a má klenutý profil. Dlouho nikdo nevěděl, proč chodba fluoreskuje a příčiny se pohybovaly v oblasti domněnek. Podle jedné z nich za to mohl fosfor uvolněný z kostí nad chodbou pohřbených mnichů, podle jiné šlo o neznámou organickou látku. Občanské sdružení Jihlavský netopýr požádalo o pomoc odborníky z katedry mineralogie přírodovědecké fakulty UK Praha. Po rozboru odebraných vzorků bylo zjištěno, že se jedná o uměle vyrobenou luminiscenční látku s dlouhou dobou dosvitu. Látka obsahuje sirníky zinku a barya a byla použita ve směsi s maltou jako nátěr na stěny. Jakému účelu nátěr sloužil a kdo je jeho autorem dnes nikdo s jistotou neví. Lze se domnívat, že sloužil jako nouzové orientační osvětlení v protiletadlovém krytu nebo že zde byly prováděny zkoušky jeho svítivosti. Ukaž katakomby na mapě.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

*** ZNÁTE TO NA HUMPOLECKU ? ***

ŽIJU TADY 40.6% (1437)
MÁM ZDE CHATU, CHALUPU 10.7% (380)
ANO, ZNÁM TO TAM 16.5% (584)
OBČAS TUDY PROJÍŽDÍM 5% (176)
JEDNOU JSEM TAM BYL(A) 7.6% (271)
NIKDY JSEM TAM NEBYL(A) 19.6% (695)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Navštivte mojí fotogalerii

http://www.petrpechac.cz/




  

Přeji krásný den