Starý zámek v Jevišovicích

16. března 2008 v 10:05 |  Další zajímavá místa a památky po České republice
Po zničení starého hradu v roce 1421 si Zajímačové z Kunštátu postavili na protějším kopci nový hrad, který se poprvé připomíná roku 1432. Zanedlouho - roku 1468 - odolal nový hrad pokusu o dobytí vojskem uherského krále Matyáše Korvína. Jevišovická větev pánů z Kunštátu přestavěla hrad v 16. století na renesanční zámek, jak o tom svědčí nápis na schodišťové věži s datem 1564; ten pak držela až do svého vymření po meči v roce 1587, kdy jej dědička Kateřina odkázala knížatům z Minsterberka. V jejich vlastnictví byl zámek opět až do vymření rodu v roce 1649. Císař pak zámek i s panstvím prodal Ludvíku Raduitovi de Souches, který si získal skvělé renomé obranou Brna proti Švédům. On a jeho potomci se zasloužili o další, raně barokní přestavby zámku. Některé stavební úpravy na zámku provedla v 19. století i hrabata Ugarte, která vlastnila zámek v letech 1736 - 1879. Posledními soukromými majiteli zámku byli Offenheimové z Potexinu, kteří jej drželi od roku 1916. Dnes je objekt majetkem státu; Moravské zemské muzeum nedávno provedlo jeho památkovou obnovu.
Jevišovický starý zámek stojí na ostrohu proti zaniklému starému hradu. Původní struktura obou staveb byla velmi příbuzná, což prozradí i pouhé srovnání hmotových rekonstrukcí M. Plačka. Jádro původního hradu mělo trojúhelníkový půdorys s původně čtyřdílným palácem na západě a kaplí na severu. Hrubost obvodového zdiva jádra se pohybovala mezi 1,4 a 2 m. Vstup do jádra vedl věžovitou branou, která stála za mostem přes 20 m široký příkop. Při pozdější pozdně gotické přestavbě - snad v důsledku obležení Uhry - bylo opevnění jádra na vstupní straně zesíleno parkánem a byl rozšířen i hradní palác. Před příkopem bylo široce rozevřené obdélníkové předhradí bez větší zástavby, do nějž se opět vcházelo po mostě přes příkop na jižní straně. I přes výše uvedenou strukturální podobnost se starým hradem je ale nutno zdůraznit některé odlišnosti, jako např. minimální použití dřeva při výstavbě nové stavby, přece jen modernější přístup k aktivní obraně, kterou zajišťovaly dvě půlkruhové bašty na předhradí, i dvě příčné zdi, spojující jádro s předhradím a zabraňující útočníkovi, aby pronikl do příkopu. Renesanční přestavba hradu na zámek ovlivnila zejména severní a východní stranu jádra - východní zeď byla zbořena a na obou těchto stranách vznikly nové renesanční budovy a obdobná zástavba vyplnila i původní parkán na jihu. I starý palác byl přestavěn renesančně. K výrazným změnám došlo i na předhradí, jenž bylo obestavěno renesančními budovami. Barokní úpravy se dotkly zejména hradní kaple a přízemí východního křídla jádra. Ukaž zámek na mapě.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

*** ZNÁTE TO NA HUMPOLECKU ? ***

ŽIJU TADY 40.6% (1437)
MÁM ZDE CHATU, CHALUPU 10.7% (380)
ANO, ZNÁM TO TAM 16.5% (584)
OBČAS TUDY PROJÍŽDÍM 5% (176)
JEDNOU JSEM TAM BYL(A) 7.6% (271)
NIKDY JSEM TAM NEBYL(A) 19.6% (695)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Navštivte mojí fotogalerii

http://www.petrpechac.cz/




  

Přeji krásný den