na Blog.cz

Nejstarší doložená zmínka o humpoleckém měšťanském pivovarství pochází z roku 1371.
Tehdy se však jednalo o vaření individuální, v jednotlivých měšťanských domech.

První archivně doložená zmínka o pivovaru v Humpolci pochází z 28.9. 1559. Tehdy byly v Humpolci tři pivovárky, které za právo vaření piva odváděly vrchnosti daně v penězích i naturáliích. Rok 1597 je zlomem, kdy skončila éra vaření piva měšťanského, které nahradila produkce pivovaru heráleckého panství. Samotný pivovar se několikrát stěhoval. Například v roce 1601 přestěhoval pan Kryštof Karel z Roupova pánve na vaření piva z Humpolce do Herálce. V té době vařil pivovar 2000 HL piva ročně. Několikeré vydrancování heráleckého zámku švédskými vojsky a požár části Herálce byly asi jednou z příčin opětovného přenesení pivovaru do Humpolce. Jako datum znovuotevření pivovaru v Humpolci je uváděn rok 1690. V roce 1752 bylo pro dluhy prodáno celé panství a novým majitelem se stal uherský šlechtic Jakub, baron z Neffzerun. Jednou z jeho investic byl nový panský pivovar postavený v roce 1756 již prokazatelně na místě dnešního pivovaru.
V městském archivu je z té doby několik zmínek o tehdejších zvycích. Například v městské šatlavě bylo povoleno lehčím provinilcům (ponejvíce dlužníkům) posílati si pro pivo. Městský rychtář pak dával pokuty hostinským, kteří čepovali pivo cizí, z jiného než pivovaru panského.

Od roku 1848 měnilo herálecké panství často své majitele. Změnilo se ve velkostatek a za této situace značně chátral i humpolecký pivovar. Změna nastala až po roce 1884, kdy novým majitelem velkostatku se stal dr. Gustav R. Gross, ředitel severozápadní dráhy. Ten přestavěl pivovar s pomocí sládka Františka Satrana na poměrně moderní podnik. Rozšířil studnu vytesanou ve skále v hloubce přes 26 m a zároveň použil zdroje vody z gravitačního vodovodu z prostoru pod "Cípkem". Přestavěny byly i výrobní oddělení pivovaru. V roce 1884 po prodeji manželům Milnerovým získalo humpolecké pivo čestný diplom z krajinské výstavy s právem ražení zlaté medaile. V tomtéž roce již pivovar uvařil 17.000 HL piva.

Přestavba pod vedením Fr. Satrana pokračuje i za Milnerů.
Do 1.světové války byl instalován parní kotel, bednárna a dílny. Roční výstav pak trvale překračoval 20.000 HL. Až do 2.světové války vlastnila pivovar Marie Terezie Fügnerová, dcera manželů Milnerových. Pivovar si udržoval velmi dobrou jakost svého světlého i tmavého výčepního piva i ležáku. Pivo se prodávalo na Humpolecku, Německobrodsku, Ledečsku i Pelhřimovsku. V 30. letech pivovar zaměstnával 40 stálých zaměstnanců.

Po válce byl pivovar v roce 1949 přeměněn na komunální podnik a v roce 1952 byl začleněn do národního podniku Horácké pivovary Jihlava. V roce 1960 po území reorganizaci, byl přeřazen do národního podniku pivovary České Budějovice. Během existence pivovaru jako státního podniku se řešily jen nejnaléhavější potřeby mechanizace a bezpečnosti. V posledních letech existence humpoleckého pivovaru jako státního podniku, rostl nátlak na jeho zrušení. Vedení podniku v Českých Budějovicích již nepočítalo s dalším rozvojem a nastal celkový úpadek včetně poklesu kvality i výstavu piva. V roce 1991 - posledním roce státního podniku, činil výstav pivovaru 26.000 HL. Takový tedy byl stručný přehled 400 - leté historie pivovaru v Humpolci před jeho privatizací.