Humpolecko před 750 lety

14. prosince 2006 v 19:15 |  Historie na Humpolecku
V nejstarších dobách patřila celá krajina od Havlíčova Brodu až za Pelhřimov k Želivskému klášteru. Čeští panovníci, s jejich svolením i pražský biskup a jiní gruntovní páni zde zřizovali kostely,kláštery a jiné církevní stavby,ke kterým přidělovali hojně statků. Klášter ani církev však tyto statky nevlastnily, ty byly v majetku dárce, nejčastěji knížete, ale směly těchto statků dle jeho vůle užívati. Kníže dosazoval a sesazoval faráře, opaty a vůbec představené církevních úřadů dle libosti a často dosazoval na tato místa své příbuzné a známé. Někdy vyhnali z kláštera všechny mnichy a přivedli jiné, jak se tomu stalo také v Želivě r. 1149.
Církev těžce nesla tento stav. I v Čechách došlo k zápasům za osamostatnění církve, až první dědičný český král Přemysl Otakar I. a s ním i všechno české a moravské panstvo ustoupilo.(1*) Církev zvítězila a vše, čeho dosud jen užívala, bylo v letech 1219 - 1222 prohlášeno jejím majetkem. V té době hleděl bývalý dárce z daru aspoň něco odtrhnout, získat pro sebe zpátky. Nejčastěji získal neosazené nebo málo osazené kraje.
Tak z želivského újezdu časem odpadla krajina mezi Sázavou a Želivkou, blíže soutoku obou řek, okolí Lipnice a jiná okrajová území.Aby se nemohl klášteru více a více ubírat, pospíšil si Želivský klášter a dal sebe a svůj majetek do ochrany nejvyššího pána - papeže. Klášter si na něm vyprosil právo, že nikdo nesmí v klášterním území bez vůle kláštera a bez biskupova schválení zde zřizovat a stavět kostely a kaple. Papežským listem z 8.května 1226, vydaném papežem Honorem III. v Římě, přijímá papež klášter a veškeré jeho statky, které výslovně jmenuje ve svou ochranu a potvrzuje udělené výsady.(2*) Listina obsahuje jména osad, které ke klášteru patřily. Má mnohé zkomoleniny, které snad ještě při místní znalosti polohy a polních cest se dají vysvětlit. Tehdejší sídla nebyla tehdy tak stálá jako dnes. Mnohá vznikla u starých rudnických bud, kde se dolovalo stříbro nebo rýžovalo zlato a kde asi již dříve bylo skromné hospodářství. Když místo nevyhovovalo, vystavěla se prostá dřevěná stavení jinde a stará osada zmizela.
V nejbližším okolí kláštera stály tehdy osady Poříče (nyní Poříčí), Kyjov (Rikov) a Mechutice. Posledně jmenované dvě osady zanikly a je nutné je hledat v okolí později založeného Blechova. Dále byly: Liskovici, Vesník a dnes neznámé Otradovice a Rojenice. Petrovici byly dvoje, naše na Humpolecku a snad Petrovec u Ousobí. Lipnice, Juřici (Jiřice) ,Kramolín (neznám), Plačkov, Pohoří (zašlá osada u Humpolce na cestě do Hněvkovic). rovněž neznámé Jilovici či Hilovici. Miletici (Miletín), Vitici a u klatovského dvora zašlá ves Lubici. Dále byly Milovici a Bozici, pravděpodobně dnešní Smilov a Pozovice u Štosů. Lhota (Lhotka); neznámé Drskovice, Komorivici, Bojanov, Bystrum (Bystrý), Pavlov, Krasňov, Krasoňovec (snad Mikulášov), pak neznámé Claum (snad Oustí) a Bozhelov, Branišov, Kalov či Krlov (Kalhot), Dudín, Bukov (Buková), Slavani (Slavnič). Velšov (Velešov). Velšov byla do husitských válek velká obec. Její pozemky zarostly lesem Temníkem a zbyl jen panský dvůr. Teprve od r. 1748 se tu staví panské chalupy pro skláře, zaměstnané ve sklářských hutích v Temníku. Jiné vsi byly Bransoudov (Brinscheud, také Misterny), neznámý Mostek, Brische či Brzistie (Bříště), Vomisla (Homizla = Mysletín), Sedlice, Zahorze(Zahoří), Smrdov, Kletečná (Cleticen), Šimonici, Heralec.
Dalších jmen Vlastovichenik čiVlastovichenice Vlazinovici, Zadelec a starý Zadelec a staré Zadelce, pak Zvanovici nelze zatím určit, Budíkovice je asi starý Budíkov, Veselí asi dvůr Veselsko a Věže, Želevec a Trhanovici osady přímo u Želiva. Olšany s vinicí, Ztrichovici jsou asi zaniklé, Strýčkovice u Sedlice. V lese Borku je osada Borek ( snad Zbilidi, kde je dosud les toho jména), pak Německá Vyskytná, Bradlo ( Brandlhof u Jihlavy), Jesená, Hodějov (snad Dušejov) a Jeníkov.
Více osad tehdy nebylo.všechny ostatní jsou pozdějšího založení. Například Smrčnov zakládají r. 1303. Jména starodávná Tbilisi a Zbirohy ukazují na neschůdnost nových osad, když se tam mohou pobíti nebo potlouci lidi a nohy. Roku 1226 jich ještě nebylo. Skorkov je asi v roce 1307 uváděna Nová Ves.
V okolí Želivska a snad v jeho původním území byl založen po roce 1178 Svatavin újezd, kde před tím byl jen dvorec v Kralovicích. Po roce 1219 postupuje král Přemysl vyšehradské kapitule Zahradecký újezd, kde byl nějaký dvorec v lesích v Zahrádce. Újezd po roce 1252 osazuje lidmi Jindřich, humpolecký mincmistr a zakládá osady: Kaliště čili Schönfeld, Světlici čili Lichtenfeld, Podivice, Rápotice, Bělou (u Bělského dvora) a Bělčice (samota u Kališť).
Zajímá vás snad, že četné osady, jako Komorovici, Juřici a jiné končí na -ici, jak je psáno v želivské listině, kdežto strahovská listina píše již tak,jak dnes obce jmenujeme: Komorovce, jiřice. Nejsou to již původní rodové vsi, ale osady sousedské pro všechny, kde všichni sousedé tvoří jakousi umělou rodinu, tak jako původní rolnické osady.(3*) Nové vsi, totiž osady pro různoprávné osadníky, přijaly zřízení a práva původních vsí.
První noví osadníci přicházeli ve 20. století ještě z přelidněných rolnických osad, které po odebírání lesů se nemohly rozšiřovat a více lidu uživit.Želivsko souviselo u Jihlavy s osadami moravskými a protože na stranu do Čech je odděloval hustý les, jdoucí až po Blaník, je skoro jisté, že nejstarší rolnické osady na Želivsku byly osazovány přebytečným svobodným lidem z osad moravských.
Další osadníci a to velmi hojní, přišli jako zajatci po poslední veliké zajímačské válce s Rakousy r. 1176. Byli to většinou čeští Slované, ale také již částečně Němci, které asi usadili jako řemeslníky pohromadě do starších osad. Tak povstal Rynárec, Herálec a také Humpolec.
Pro další osazování ve XIII. století domácího lidu nebylo. Kdo nyní chtěl zakládat nové osady, musel aspoň částečně volat osadníky z ciziny. Ti měli větší požadavky, více peněz, ale žádali, aby se zde trpělo jejich domácí právo, řeč a zvyky. Místo ústní smlouvy žádali ujednání písemné. Půdu ke vzdělání si od vrchnosti zakupovali. Staří osadníci, sedící českým zvykovým právem, viděli výhody nových osadníků Němců, kteří měli vše pevně smluveno. Vrchnost měla tu výhodu, že obdržela najednou větší množství peněz za zakoupené pozemky, a proto se i staré osady, založené na českém právu, přeměňovaly na osady zákupní čili v osady na německém právu založené.
Vidíme roku 1379, že všechny osady v Želivském újezdě, z něhož přes polovinu drželo nyní pražské arcibiskupství, jsou zákupné, že obyvatelstvu se dobře vede, že lidé mají větší množství peněz pohromadě k okamžitému placení královské berně. Koncem XIII. století je Želivsko a Humpolecko hustěji obydleno, než později po třicetileté válce.
poznámky:
(1*) - Na kladrubském sněmu
(2*) - Původní papežský list se nezachoval. Máme jen dva pozdější opisy, starší v Želivském klášteře, pozdější ve Strahovském klášteře v Praze.
(3*) - Původní osady dostávaly jména po svém zakladateli a jeho čeledi. Jmenovala se čeleď, ta měla jméno, ne osada. Čeleď Petrova slula Petrovici, čeleď Jiřího (Jura) Juřici a jméno později se přeneslo na ves, změnivši koncovku ici na ice. *** ZPĚT NA ZAČÁTEK ***
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

*** ZNÁTE TO NA HUMPOLECKU ? ***

ŽIJU TADY 40.6% (1437)
MÁM ZDE CHATU, CHALUPU 10.7% (380)
ANO, ZNÁM TO TAM 16.5% (584)
OBČAS TUDY PROJÍŽDÍM 5% (176)
JEDNOU JSEM TAM BYL(A) 7.6% (271)
NIKDY JSEM TAM NEBYL(A) 19.6% (695)

Komentáře

1 vítkovič vítězslav ježená 10 vítkovič vítězslav ježená 10 | 31. prosince 2007 v 22:28 | Reagovat

vesnici Bradlo zaniklou někdy po r. 1459 jsem lokalizoval.

2 karel jerabek karel jerabek | E-mail | 22. května 2011 v 10:03 | Reagovat

V mládí jsem každoročně jezdil k babi a dědovi do Humpolce na prázdniny. Moc se mi tam líbilo Humpolecko mi přirostlo k srdci každým rokem tam jezdím na hrob mých prarodiču.Letos bych si moc přál strávit dovolenou v této lokalitě. Jsme od M. Boleslavi.Nevíte o něčem příhodném, chata, chalupa, kemp, a pod.Děkuji

3 Iva Iva | E-mail | 4. července 2011 v 20:48 | Reagovat

Hledám své předky z Podivic. Jménem Helebrantovi, Nekolovi. Děkuji za informaci    Iva

4 Lenka Červená Lenka Červená | E-mail | 14. listopadu 2014 v 22:37 | Reagovat

Hledám své předky Bartoškovi z Kletečné( patrně žili v čp.21, dům vyhořel) a Fučíkovi z Jiřic. Děkuji za informaci i sebemenší stopu či vzpomínku. Lenka

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Navštivte mojí fotogalerii

http://www.petrpechac.cz/




  

Přeji krásný den