na Blog.cz

Počátky oficiálního vyjednávání o stavbu lokální železnice Humpolec - Německý Brod spadají do roku 1888. Koncese na stavbu tratě byla po pětiletém jednání udělena c. k. úřady 4. června 1893 starostovi města Humpolce Jakubovi Hruškovi, opatu v Želivě Ferdinandu Bursíkovi a říšskému poslanci Filipu Bečvářovi. Akcie a dluhopisy vlastnila Živnostenská banka, Česká zemská banka, město a okres Humpolec a desítky humpoleckých občanů. Smlouva vozební (provozní) byla ujednána s ředitelstvím Rakouské severozápadní dráhy a konečně stavební smlouva s firmou Oskar baron Lazarini z Grazu. S kopáním základů bylo započato 17. července 1893 a stavba byla zkolaudována 13. října 1894. Veřejná doprava byla zahájena 1. září 1894. Nová trať umožnila napojení Humpolce, tehdy nejprůmyslovějšího centra západní Vysočiny, na již existující tratě Rakouské severozápadní dráhy. V Německém Brodě byla již v provozu trať z Vídně do Kolína a z Brodu do Pardubic. Snaha o spojení Humpolce železnicí s okolním světem je však daleko staršího data než je rok 1894. Již v roce 1868 se objevují plány železniční sítě trasované přes Humpolec, ale tenkrát se vybudování železnice Humpolci vyhnulo, bohužel i za přispění vlivných povoznických firem. Na druhé straně nemůžeme nepřipomenout snahy několika generací o prodloužení železniční sítě dále na Pacov.

Tato snaha se datuje s kratšími přestávkami od let 1899 až do roku 1955, kdy železniční spojení s konečnou platností nahradily plány výstavby dálnice. Den 1. září 1894 byl opravdu slavnostní. Krajinská výstava byla zahájena pod protektorátem knížete Bedřicha Schwarzenberka. Zvláštní slavnostní vlak přivezla lokomotiva řady Xc inventární číslo 532 Rakouské severozápadní dráhy. Ve vlaku byla celá řada významných hostů z Prahy i Vídně. Na vyzdobeném nádraží za účasti četného obyvatelstva přivítal hosty starosta města. K překvapení všech mu česky odpověděl zástupce vídeňské vlády dr. Witek. Potom se hosté odebrali ke slavnostní hostině, kterou pro ně připravil Emerich Dítě, tenkrát majitel největší továrny na Vysočině.

Na nově otevřené trati byly zřízeny dvě nákladiště, Herálec - Úsobí a Lípa, zastávka Petrkov - lázně a stanice Humpolec. Na počátku provozu byly na trati vedeny pouze tři páry nákladních vlaků s přepravou cestujících. V roce 1926 tu byl poprvé v ČSR zkoušen "kolejový autobus" (motorový vlak řady M 220.1) československé výroby, který pak zajišťoval osobní přepravu až do roku 1939, kdy za protektorátu opět nastoupily parní lokomotivy. Nástup motorových vozů v osobní dopravě začíná opět v roce 1958, v nákladní dopravě pak v roce 1965. Délka tratě je 25 km.