Hastrman čili vodník obývá jen stojaté vody, rybníky, a ne vody tekoucí. Také na hrázi slavníčského rybníka, který byl v katastru přepsán od Slavníče k Pavlovu, vídali ho lidé častěji, jak si jako chlapeček hrál u vody. Poznali ho, protože mu z levého šosu zeleného kabátku stále kapala voda. Lidí si nevšímal, ale lidé jeho. Vzájemně si na sebe zvykli, až jednou, bylo právě poledne, když zvoneček z Pavlova i Slavníče naříkal: "Brambory s mundurem, máme je každý den, " chtěl nebožtík starý Zadák přejít z cesty přes brlení náhonu u splavu na svoji zahradu. Byl asi uprostřed brlení, bos, jak se chodívalo v létě všeobecně. A vtom - "chňap", cosi ho chytlo za nohu a táhlo dolů do vody. Zadák volal, křičel o pomoc, ale nikoho nablízku nebylo. Konečně se vší silou vyškubl a přešel na druhý břeh. Nohu měl celou modrou a byly na ní znát otisky ruky. Noha ho potom rozbolela, chřadl a brzy zemřel. Vinili z jeho smrti hastrmana. Od té doby ho nikdo více u rybníka nespatřil.
Zde hledá 
