Humpolecko bylo dříve pokládáno za oblast těžby stříbra.Nové průzkumné práce prováděné v 70.letech však jednoznačně prokázaly i výskyty zlata.Ty jsou dvojího typu: tzv.primární výskyty (zlato zde bylo hornickým způsobem dobýváno z pevné horniny) a sekundární výskyty (rýžoviště - zlato se zde získávalo z nespevněných hornin - např. z náplavů potoků rýžováním). Primární výskyty zlata byly v minulosti intenzivně těženy i v okolí hradu Orlíka. Hlavní 100 m dlouhý úsek hornických dobývek o hloubce 5-7 m (jejich dno je zavaleno) je součástí téměř 500 m dlouhého pásma hornických prací. Zrudnělé pásmo má směr VSV až SV, strmě upadá k SSZ a bylo prakticky kompletně vytěženo.

Zbytky dobývané suroviny se zachovaly pouze v několika pilířích v povrchové části, kde je zlatonosné pásmo překříženo mladšími pegmatitovými žilami. V pokračování hlavních dobývek k západu probíhá 20-30 m široké pásmo dobývek a odvalů o délce cca 170 m, které je ukončeno řadou mělkých dobývek průzkumného charakteru. K východu dobývky přecházejí ve vzájemně propojený systém prací a postupně vyznívají. V blízkosti hlavních dobývek nejsou prakticky žádné odvaly. Vytěžený materiál byl patrně kompletně zpracován při úpravě rudniny. Vzhledem k poloze dolu lze předpokládat transport vytěžené rudy do nedaleké humpolecké kotliny, kde byly dostatečné zdroje vody potřebné k úpravě.


Tato lokalita patří k nejzajímavějším památkám středověkého hornictví v okolí. I z tohoto důvodu byla zaregistrována jako významný krajinný prvek a je chráněna."Důlní dílo si návštěvníci mohou prohlédnout na vlastní nebezpečí." Pro galerii obrázků klikni zde:


































