Za napoleonských válek prošly tímto krajem proudy domácích i francouzských vojsk. Menší skupina francouzských vojsk se utábořila u Mikulášova, vísky mezi Krasoňovem a Kamenicí. Vesničané z dálky pozorovali unavené, prachem pokryté vojáky, jak se chystají k nočnímu odpočinku. Někteří vojáci vysílení dlouhým pochodem usnuli mimo stan pod širým nebem. Brzy byl ve vojenském ležení úplný klid. Jen tu a tam zapípal jako ze spaní ptáček, jen sova tiše proletěla nad tichým vojenským táborem. Do ticha noci se najednou rozezvučela vojenská polnice, volající k poplachu a do zbraně. Celý vojenský tábor byl hned na nohou. Hrozilo nebezpečí, všichni se chystali k obraně. Jak hlídky zjistily, rychle se přibližující nepřítel byl v přesile. Velitel Francouzů, jehož úkolem bylo dopravit se svým oddílem vojenskou pokladnu s penězi k hlavnímu oddílu, hned konal svou povinnost. Nařídil svému oddílu, aby se přichystal k odporu. Na jeho příkaz zakopalo několik vojínů vojenskou pokladnici do země, aby se jí nepřítel nezmocnil, kdyby Francouzi byli poraženi a museli se dát na ústup nebo dokonce na útěk. Strhl se boj a slabý francouzský oddíl byl skoro pobit. Mrtvoly byly pohřbeny. Mikulášovští se dověděli z posuňků jednoho umírajícího francouzského vojína, že oddíl vezl pokladnu, ale kde je skryta nebo kam ji zakopali, nevěděl. Proto si v Mikulášově lidé povídají o ukrytém pokladu. Bojišti, kde byli Francouzi pobiti, se dnes říká "U zabitého". Tam prý hořívají v době otvírání pokladů zakopané francouzské peníze.
Zde hledá 
