Osada byla založena želivským opatem Heraltem, mezi opatskými statky se poprvé připomíná roku 1226. Následně ji získal Oldřich z Říčan. Od roku 1307 patřila pražskému arcibiskupství, jehož jmění bylo rozvráceno za husitských válek. Herálec potom připadla do majetku Trčků z Lípy. Roku 1602 ji koupil Kryštov Karel z Roupova, který ji přejmenoval na Nový Herálec. V roce 1623 mu byla Herálec zkonfiskována a získala ji hrabata ze Solmsu. Roku 1647 byla vydrancována Švédy. Herálec často měnila majitele a ve dvacátém století byl majitelem B. Milner. Novorenesnční hrobku jeho rodiny z let 1912 - 1914 najdete v lese na kopci nad rybníkem západně za zámkem. Nejstarší tvrz ze 13. století stála západně od obce u rybníka Tvrzený. Nejstarší část dochovaného zámku tvoří jednoprostorová věžovitá tvrz, nejspíše ze 14. století. Roku 1559 k ní byla přistavěna velká trojdílná obytná budova. Za vlastnictví Kryštofa Karla z Roupova došlo k dalšímu rozšíření zámku a přestavěn byl ještě v době barokní. Poslední úpravy v novogotickém slohu pocházejí z 19. století a navrhl je architekt B. Wachmann.
Tentýž architekt navrhl novogotický kostel sv. Bartoloměje. Ten stojí na místě kostela jeho zasvěcení, připomínaného již před polovinou 13. století. Původní kostel třikrát vyhořel a byl znovu opraven.
Nad zámkem stojí barokní špýchar z roku 1726.
V obci se nacházejí několikery boží muka. Boží muka u špýcharu pod silnicí mezi Herálcem a Boňkovem.
Boží muka u silnice ke Skorkovu jsou poblíž bývalých pohřebišť padlých vojáků v napoleonských válkách. Na kapličce bývala kamenná koule s vrcholovým křížkem. V současnosti je zde kovová náhrada.
Boží muka sv. trojice z roku 1698 se nacházejí v zámeckém parku.
Na cestě k novému hřbitovu stojí další boží muka - mohutný žulový sloup z roku 1767.
Poslední boží muka jsou nejstarší a leží u křižovatky na Slavníč a pocházejí z roku 1631. Na návsi v Herálci stojí barokní sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Floriána.
Roku 1800 byla Herálec povýšena na městys s právem na týdenní trh každého 1. čtvrtka v měsíci a na tři trhy v měsíci a na tři trhy výroční. K povznesení místa přispělo dolování stříbra v okolí Herálce, u Koječína byly otevřeny doly již v roce 1348. Herálecká ruda byla stříbrem velmi bohatá, což prokázaly i zkoušky konané koncem 19. století. Protože však světové ceny stříbra poklesly, nebylo dolování obnoveno. Za napoleonských válek v letech 1805, 1809 a 1813 tu bývaly velké vojenské nemocnice. Část 19. století a v letech 1910 - 1960 patřila Herálec k okresu humpoleckému. Pracovala zde škrobárna, mlýn a u Herálce se rovněž těžila žula. Herálec je rodištěm slavného českého krajináře Adolfa Kosárka (1830 - 1859), jehož otec byl zdejším zámeckým správcem. Ukaž obec Herálec na mapě. *** ZPĚT NA ZAČÁTEK ***
Zde hledá 
